Loni nás mohly dost potrápit nové invazní druhy škůdců, ani letos tomu nebude asi jinak.
Nově se objevila tmavka švestková, octomilka japonská a vrtula ořechová.
Tento článek pojednává o tom, jak se jim co nejefektivněji bránit.
Tmavka švestková (Eurytoma schreineri)
Je to nový škůdce přišedší z Ruska. Drobná černá samička po oplodnění vajíček samečkem klade vajíčka do plodů švestek. Švestky zpomalují růst, larvičky hlodají semena v pecce, zde se také larvičky zakuklí a s peckou opadávají k zemi. Z jara vylétá z pecek nová generace černých vosiček tmavek. Ochrana může být přirozená. Myšice a strakapoudi si rádi pochutnávají na peckách a s nimi sežerou i larvičky tmavky švestkové. Dále musíme dbát o hygienu v sadu a na likvidaci spadlých plodů (a to ať už se jedná o jakéhokoliv škůdce), nesmíme je dát do kompostu či kterakého bioodpadu, kde by se vylíhla nová generace. Dříve se doporučovalo osvědčené pálení spadených a chorobami napadených plodů, nyní je musíme zakopávat hluboko pod zem. Musíme tedy dbát především o hygienu v sadu a jejich predátorům, coby osvědčené biologické ochraně, umožnit vstup a pobyt v sadu.
Pokud chceme sáhnout po nějakém insekticidu (pesticid na hmyz) máme omezené možnosti, přípravků není povoleno mnoho.
Tato nová octomilka z Asie se od té naší trochu liší. Má ostré pilovité kladélko, takže pro ni není problém propilovat se do tvrdších plůdků. Japonské octomilky nemusejí čekat, až plody začnou hnít, ale jednoduše se do jahod, ostružin, malin, jahod, kiwi a jiného ovoce propilují a nakladou kladélkem vajíčka. Tím ovšem plody hnijí a jsou znehodnoceny. Octomilky působí škody přes celou sezonu. Je třeba opět dbát na hygienu sadů. Pravidelně sklízet a likvidovat spadené plody. Ochran přímá spočívá v nastražení lapáků – atraktanty – které vábí na vůně hnijícího ovoce a mušky jsou zde odchyceny, nemohou se dostat ven a hynou. Je aktivní celou sezonu a proto se musejí atraktanty pravidelně kontrolovat,
doplňovat a odstraňovat uhynulé mušky.
Vrtule ořechová (Rhagoletis completa)
Před pár lety se v Evropě nevyskytovaly u ořešáků žádní škůdci. Situace se změnila příchodem vrtule ořechové. Nebezpečná moucha je invazivní škůdce vlašských ořechů. Pochází ze Severoamerického světadílu a z tohoto kontinentu doputovala želbohu i k nám do střední Evropy. Koncem 80. let se tato vrtule dostala při přepravě zboží z USA z Kalifornie do Švýcarska a v Česku byl její výskyt poprvé potvrzen v roce 2017, bylo to na jihu Moravy, odkud se rozšířila i dál do Čech, na severní Moravu, je zjištěna i na Slovensku a v Polsku. Dokáže zničit celou úrodu. Samička bývá větší než sameček a dokáže snést až 400 vajíček, z nichž se v oplodí (zelené části plodů) ořechů postupně vyvíjejí světlé larvy (bílé, později spíše žluté), o velikosti maximálně 10 milimetrů, které působí největší škody. Jsou to oranžově až hnědě zbarvenou mouchu se zelenýma očima a s typickými příčnými širokými pruhy na křídlech. Mušky dorůstají maximálně též do velikosti 10 milimetrů. Larvy jsou v přední části typicky mírně užší. V zakuklené formě mají poloviční velikost a jsou hnědé. Přímo do ořechů nepronikají, ale vytvářejí do nich otvory, kterými otevírají brány pro mnohé bakterie a primitivní houby (plísně). Poté dojde ke zplesnivění a zčernání ořechů, v nichž jsou světlé larvičky patrné. Za rok má tento nový významný škůdce ořešáků jen jednu generaci, přesto je velmi nebezpečný. Dospělí jedinci se u nás vyskytují zhruba od poloviny června do začátku října. Samičky kladou vajíčka pod zelenou slupku nezralých ořechů a po týdnu se z nich líhnou larvy. Ty projdou celkem třemi stádii. Nejprve dorostou, poté plod opustí a následně spadnou do půdy pod ořešákem, kde se zahrabou, zakuklí a přezimují. Na vesnu pak z kukel vylézají další dospělí jedinci. Napadené ořechy v počátcích sezony bývají nápadně zakrslé či dokonce předčasně opadávají. Často je vidět i na jejich povrchu nevzhledné plísně. Plody, které jsou napadené koncem léta, mají sice poškozenou slupku a tmavou skořápku, ale většinou stihnou dozrát a i když jsou napadeny plísní, jsou poživatelné a běžné chuti. Musíte u nich však dokonale odstranit poškozenou slupku a ořechy důkladně usušit. Ochrana spočívá ve vyvěšení lepových desek kterako na vrtuli třešňovou. Zde tyto žluté lepové desky neslouží nejenom k signalizaci výskytu škůdce, ale i k přímé ochraně samotné – škůdci se přilepují a hynou.
Lepové desky zakoupíte v zahradnictví, hobby prodejně anebo specializovaných zahradnických marketech.
Dále dbáme na ruční sběr napadených ořechů ze stromu. Všechny poškozené a nejedlé plody bychom měli zlikvidovat (páliti, zakopat velmi hluboko pod zem). Jakmile se u nás tito škůdci objevují, je nutné na jeseň do půdy pod stromem aplikovat dusíkaté vápno (anebo plochu pod stromem až do jara zakrýt ochrannou fólií). Vytvoříme tak bariéru, kterou se případné larvy z půdy nedostanou na strom.
Chemická ochrana je v tomto případě obtížná a specialisté na ochranu rostlin hledají šetrnou ochranu nemající velký vliv na přírodní prostředí. Z insekticidů není u nás proti vrtuli ořechové povolen žádný. Dobré výsledky jsou potvrzeny při použití přípravku na příbuznou vrtuli třešňovou, do něhož přidáte sladký roztok, který přitáhne vrtuli na ošetřenou část stromu.
Profesionální deratizátor z Brna - deratizace, dezinfekce, dezinsekce
Potřebujete pomoc?
