Molice patří mezi podřád mšicosavé. Říše Živočichové (Animalia), kmen Členovci (Arthropoda), třída Hmyz (Insecta),
řád Polokřídlí (Hemiptera), podřád Mšicosaví (Sternorrhyncha), nadčeleď Molice (Aleyrodoidea), čeleď Molicovití (Aleyrodidae), rody Molic.
Zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Molice
V tomto článku nemyslíme rostlinu molici (Plectranthus),
ale molici - savý hmyz. Molice jsou teplomilný kosmopolitní škůdci, naštěstí je najdeme především v tropech,
zde jsou ve stejné ekologické nice, kterak mšice. Mohou způsobovat značné hospodářské škody.
Některé druhy se staly kosmopolity (velký areál rozšíření) a to i v mírných pásmech mimo oblast svého původního výskytu.
Larvy molic jsou ploché a přisedlé, jsouť drobné 1 - 2 mm.
Mají několik stádií vývoje (proměna nedokonalá) 1. stádium je pohyblivé, 2. – 4. stádium ztrácí končetiny a tykadla zakrňují.
Pupária (schránky pro vývoj dospělce) molic mají typický oválný tvar.
Je to malý nažloutlý hmyz s tělem velkým toliko 1 - 3 mm.
Jejich žlutavé zbarvení jest překryto silným voskovitým povlakem šupin na křídlech, to způsobuje křídově bílé zbarvení.
Kulatá hlava má dvě protáhlá tykadla ze 7 dílků a ledvinovité složené (fasetované) oči.
Membránovitá a průhledná křídla s voskovitými šupinami mají někdy tečky.
Přední křídla jsou trochu větší než zadní. Nohy mají tenké a podlouhlé.
Zadní nohy mají štětiny, kterými molice nanášení vosk ze žláz na zadečku na své tělo.
Molice napadají hospodářské rostliny zejména z čeledi lilkovité (Solanaceae), brukvovité (Brassicaceae), tykvovité (Cucurbitaceae),
velké množství druhů okrasných rostlin, všechny skleníkové rostliny a citrusy, jsou polyfágní – nespecializují
se toliko na konkrétní druh, ale sají na více rostlinách.
Díky partenogenezi (vznik jedince bez oplodnění)
se stávají rychle odolné vůči insekticidům (kontaktním i systémovým), pomocí jedinců, kteří jsou zcela totožní s přeživšími.
Je potřeba proto tyto přípravky rychle střídat a měnit. Přenášejí řadu virů v sacím ústrojí, např. viry rajčat, salátu, čekanky,
tabáku apod. Vytvářejí medovici, ta ulpívá na listech pod nimi a tvoří se sazovitost (plísně na medovici) bránící pronikání účinné látky.
Ve sklenících se doporučuje fumigace před zasetím a zasazením vegetace, kterak preventivní zákrok netoliko před molicemi.
Pro biologický boj s molicemi se používá bioagens parazitická vosička Encarsia formosa.
Ta se velice proti molici skleníkové osvědčila už ve 2/2 20 století na území dřívějšího Československa.
Profesionální deratizátor z Brna - deratizace, dezinfekce, dezinsekce
Potřebujete pomoc?
