¨
Jak bojovat s nebezpečnou bakterií Legionellou
Legionella je bakterie, která si oblíbila vzduchotechnické a vodovodní systémy vytvořené člověkem. V přírodě se přirozeně vyskytuje v potůčcích a rybníčcích, ale zde se nenamnoží do takové koncentrace, aby byla schopná vyvolat onemocnění. Riziko tedy představují antropogenní systémy, především rozvody vody a klimatizace.
Historie
Stalo se to v roce 1976. V americké Philadelphii se tehdy sešli členové americké legie. Za několik dní vypukla epidemie dosud neznámého horečnatého onemocnění. Nakazilo se 221 osob a 34 jich zemřelo. Podle legionářů dostalo onemocnění svůj název – legionářská nemoc.
Výskyt v České republice
Výskyt Legionelly v České republice je pečlivě sledovaný Státním zdravotním ústavem. Přestože případů nákazy není ročně mnoho, má onemocnění setrvalou vzrůstající tendenci. Například v roce 2019 bylo zaznamenáno 280 případů. Rezervoár infekce v tomto případě představovaly hlavně rozvody vody v bytových domech.
Kde všude lze Legionellu nalézt
Člověk se nakazí vdechnutím infikovaného aerosolu, tedy malých kapiček vody nebo vodní páry. Právě systémy, které vodní páru generují jsou z hlediska infekce a rozšíření Legionelly nejrizikovější. V případě vypití vody s Legionellou zase tak velké riziko nákazy nehrozí. Zdrojem nemoci se mohou stát klimatizační systémy, vířivky, vodní fontány, sprchy nebo chladící věže. Před Legionellou nejsme v bezpečí nejen doma, ale i v ubytovacích a lázeňských zařízeních.
Průběh infekce
Inkubační doba onemocnění je 2 až 10 dní. Při legionářské nemoci dochází k plicním potížím. Legionella aktivně napadá plicní buňky – makrofágy. Uvnitř makrofágů se rozmnožuje, čímž dochází k jejich destrukci. Onemocnění doprovází horečka, bolest svalů, průjem a kašel. Mírnější formu onemocnění představuje Pontiacká horečka, která se svými příznaky podobá chřipce. K nemoci jsou vnímavější muži, osoby se sníženou imunitou a kuřáci. Legionářská nemoc se léčí antibiotiky.
Základem je prevence
K preventivním opatřením se počítá údržba klimatizačních systémů a důsledná kontrola rozvodů, hlavně teplé vody.
Teplota vody
Kontrola teploty vody patří k základní prevenci. Teplota studené vody by neměla přesáhnout 20 °C. Naopak, teplota teplé vody by měla přesáhnout 60 °C. To už je teplota, při které Legionella hyne. Optimální teplota pro množení Legionelly se pohybuje mezi 32 až 42 °C. Při této teplotě se bakterie intenzivně dělí.
Dobrý stav potrubí
Vodovodní systémy by měly být navrženy tak, aby se v nich nevyskytovaly slepé odbočky, kde voda neproudí. Právě stojatá voda představuje rezervoár Legionell. Potrubní systémy by měly být z odolných materiálů, aby se zamezilo jejich korozi. Právě kal spolu s řasami představuje pro Legionellu živnou půdu.
Dezinfekce vody
Pokud se již přítomnost Legionelly prokáže, je nezbytné přijmout opatření. Ta spočívají zejména v dezinfekci vody. Účinný je chlor, ozon nebo chlordioxid. Chlordioxid je zvláště účinný v boji s biofilmy, které Legionella vytváří a do nichž jiné dezinfekční prostředky neproniknou.
Legionella: Co byste měli vědět
Legionelóza
Potřebujete pomoc?
