Hubení, likvidace molice - molice a boj s nimi

Molice patří mezi podřád mšicosavé. Říše Živočichové (Animalia), kmen Členovci (Arthropoda), třída Hmyz (Insecta), řád Polokřídlí (Hemiptera), podřád Mšicosaví (Sternorrhyncha), nadčeleď Molice (Aleyrodoidea), čeleď Molicovití (Aleyrodidae), rody Molic.

Zdroj obrázku: https://cs.wikipedia.org/wiki/Molice

V tomto článku nemyslíme rostlinu molici (Plectranthus), ale molici - savý hmyz. Molice jsou teplomilný kosmopolitní škůdci, naštěstí je najdeme především v tropech, zde jsou ve stejné ekologické nice, kterak mšice. Mohou způsobovat značné hospodářské škody. Některé druhy se staly kosmopolity (velký areál rozšíření) a to i v mírných pásmech mimo oblast svého původního výskytu.

Larvy molic jsou ploché a přisedlé, jsouť drobné 1 - 2 mm. Mají několik stádií vývoje (proměna nedokonalá) 1. stádium je pohyblivé, 2. – 4. stádium ztrácí končetiny a tykadla zakrňují. Pupária (schránky pro vývoj dospělce) molic mají typický oválný tvar.

Je to malý nažloutlý hmyz s tělem velkým toliko 1 - 3 mm. Jejich žlutavé zbarvení jest překryto silným voskovitým povlakem šupin na křídlech, to způsobuje křídově bílé zbarvení. Kulatá hlava má dvě protáhlá tykadla ze 7 dílků a ledvinovité složené (fasetované) oči. Membránovitá a průhledná křídla s voskovitými šupinami mají někdy tečky. Přední křídla jsou trochu větší než zadní. Nohy mají tenké a podlouhlé. Zadní nohy mají štětiny, kterými molice nanášení vosk ze žláz na zadečku na své tělo.

Molice napadají hospodářské rostliny zejména z čeledi lilkovité (Solanaceae), brukvovité (Brassicaceae), tykvovité (Cucurbitaceae), velké množství druhů okrasných rostlin, všechny skleníkové rostliny a citrusy, jsou polyfágní – nespecializují se toliko na konkrétní druh, ale sají na více rostlinách.

Díky partenogenezi (vznik jedince bez oplodnění) se stávají rychle odolné vůči insekticidům (kontaktním i systémovým), pomocí jedinců, kteří jsou zcela totožní s přeživšími. Je potřeba proto tyto přípravky rychle střídat a měnit. Přenášejí řadu virů v sacím ústrojí, např. viry rajčat, salátu, čekanky, tabáku apod. Vytvářejí medovici, ta ulpívá na listech pod nimi a tvoří se sazovitost (plísně na medovici) bránící pronikání účinné látky. Ve sklenících se doporučuje fumigace před zasetím a zasazením vegetace, kterak preventivní zákrok netoliko před molicemi. Pro biologický boj s molicemi se používá bioagens parazitická vosička Encarsia formosa. Ta se velice proti molici skleníkové osvědčila už ve 2/2 20 století na území dřívějšího Československa.

Profesionální deratizátor z Brna - deratizace, dezinfekce, dezinsekce